Velikonoční pranostiky jsou nedílnou součástí Velikonočních svátků. V tomto článku si popíšeme, co lidé dělají na Velikonoce a čím si i my můžeme zpestřit těchto pár dní.

Podle křesťanských tradic je prvním dnem ze svatého týdne Sazometná středa. Podle lidového obyčeje se lidé v tento den nesmí škaredit a mračit, jinak to budou dělat každou středu po celý rok. Středa dostala svoje jméno podle činnosti, která se v tu dobu dělávala – vymetaly se komíny.

O den později přichází Zelený čtvrtek. Původ tohoto názvu není přesně znám, ale usuzuje se, že je asi odvozen od zeleného mešního roucha, který nosili ten den faráři. Ve čtvrtek bychom měli jíst samou zelenou stravu, jako například zelí, špenát a podobně. Člověk by potom měl být silný a zdravý. Zajímavostí je, že právě v tento den uslyšíme naposled kostelní zvony. Když při jejich zvuku zacinkáme mincemi, pranostika praví, že jich potom v následujícím roce budeme mít hodně.

Na Veliký pátek se můžeme ochránit před nemocemi, pokud časně ráno skočíme do potoka. Pokud máte v rodině chlapce, který se nebojí potápět, řekněte mu, ať vyloví ze dna pusou kamínek a hodí ho levou rukou za sebe. Prý ho potom nebudou bolet zuby. Protože nemůžeme slyšet zvonit zvony, mají děti řehtat řehtačkami.

Bílá sobota je dnem úklidu. Každá hospodyňka uklízela světnici a celý dům, bílily se stěny pokojů a domů. Sobota byla zároveň i příprava na Boží Hod Velikonoční v Neděli. Chlapci pletli pomlázky, děvčata zdobila vajíčka. V ten den také skončil dlouhý půst a večer se v kostelech se zapáleným posvěceným ohněm před vchodem či uvnitř konala mše.

Nedělní Boží Hod Velikonoční byl vyvrcholením svátků. Světily se posvátné pokrmy jako beránci, mazance, chleba, víno a vejce. Děvčata už byla připravená na pondělní výprask a chlapci si naposledy přeříkávali koledu na pondělí.

Jako poslední následovalo Velikonoční pondělí, kdy kluci šlehali dívky proutěnou pomlázkou, často vyrobenou z vrbového proutí. Dělalo se tomu proto, aby ženy byly příští rok silné a zdravé. Odměnou za výprask jsou malovaná vajíčka. V některých oblastech ale naopak děvčata chodila s pomlázkou či polévala muže studenou vodou.

Pokud se chcete dozvědět více o tradicích a zvycích, navštivte také Velikonoční tradice.

Znáte další velikonoční pranostiky? Napište nám je do komentářů pod tímto článkem.

Každý, kdo chce jít koledovat, musí umět nějakou tu koledu. „Hody hody doprovody…“ zná asi každý. Kromě této tradiční koledy ale existuje i mnoho dalších.

Vaše děti můžou překvapit všechny sousedy, když se naučí nějakou novou Velikonoční koledu, ne tak používanou. Třeba potom dostanou více vajíček a sladkostí.

V historii na Velikonoční koledu chodili výhradně kluci, děvčata čekala doma, až dostanou výprask. V dnešní době tomu již ale zdaleka tak není. Dívky do určitého věku chodí na koledu stejně jako chlapci. Proč by právě ony nemohly dostat tolik koledy jako kluci?

Velikonoční koledy:

Hody, hody
Hod, hody do provody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.

Za kamny v koutku
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko se kolíbá,

proutek se zláme,
slepička z něj spadne,
vajíčko se odkulí
do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp,
slepička vdák,
panímámo,
máte mi ho dát!

Malý koledníček
Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?

Velikonoční pro kluky
Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.

Velikonoční pro holky
Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.

Koleda
Panímámo zlatičká,
darujte nám vajíčka.
Nedáte-li vajíčka,
uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?