Go to content Go to navigation Go to search

Velikonoční pranostiky

Velikonoční pranostiky jsou nedílnou součástí Velikonočních svátků. V tomto článku si popíšeme, co lidé dělají na Velikonoce a čím si i my můžeme zpestřit těchto pár dní.

Podle křesťanských tradic je prvním dnem ze svatého týdne Sazometná středa. Podle lidového obyčeje se lidé v tento den nesmí škaredit a mračit, jinak to budou dělat každou středu po celý rok. Středa dostala svoje jméno podle činnosti, která se v tu dobu dělávala – vymetaly se komíny.

O den později přichází Zelený čtvrtek. Původ tohoto názvu není přesně znám, ale usuzuje se, že je asi odvozen od zeleného mešního roucha, který nosili ten den faráři. Ve čtvrtek bychom měli jíst samou zelenou stravu, jako například zelí, špenát a podobně. Člověk by potom měl být silný a zdravý. Zajímavostí je, že právě v tento den uslyšíme naposled kostelní zvony. Když při jejich zvuku zacinkáme mincemi, pranostika praví, že jich potom v následujícím roce budeme mít hodně.

velikonocni-vajicka-3

Na Veliký pátek se můžeme ochránit před nemocemi, pokud časně ráno skočíme do potoka. Pokud máte v rodině chlapce, který se nebojí potápět, řekněte mu, ať vyloví ze dna pusou kamínek a hodí ho levou rukou za sebe. Prý ho potom nebudou bolet zuby. Protože nemůžeme slyšet zvonit zvony, mají děti řehtat řehtačkami.

Bílá sobota je dnem úklidu. Každá hospodyňka uklízela světnici a celý dům, bílily se stěny pokojů a domů. Sobota byla zároveň i příprava na Boží Hod Velikonoční v Neděli. Chlapci pletli pomlázky, děvčata zdobila vajíčka. V ten den také skončil dlouhý půst a večer se v kostelech se zapáleným posvěceným ohněm před vchodem či uvnitř konala mše.

kvetina-3Nedělní Boží Hod Velikonoční byl vyvrcholením svátků. Světily se posvátné pokrmy jako beránci, mazance, chleba, víno a vejce. Děvčata už byla připravená na pondělní výprask a chlapci si naposledy přeříkávali koledu na pondělí.

Jako poslední následovalo Velikonoční pondělí, kdy kluci šlehali dívky proutěnou pomlázkou, často vyrobenou z vrbového proutí. Dělalo se tomu proto, aby ženy byly příští rok silné a zdravé. Odměnou za výprask jsou malovaná vajíčka. V některých oblastech ale naopak děvčata chodila s pomlázkou či polévala muže studenou vodou.

Pokud se chcete dozvědět více o tradicích a zvycích, navštivte také Velikonoční tradice.

Znáte další velikonoční pranostiky? Napište nám je do komentářů pod tímto článkem.

 

4 Komentáře/ů to “Velikonoční pranostiky”

  1. Historie Velikonoce | Velikonoce Says:

    […] Zajímavostí je, že datum Velikonoc bylo určeno až roku 325 na 1.nikajském koncilu. Dny před Velikonocemi mají vlastní názvy. Jako první je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Více o nich se dozvíte v sekci pranostik. […]

  2. Nikola Says:

    Tak snad zvycích.

  3. Eliška Says:

    Ahoj, nevím, jestli víte, co je to “pranostika”. Je to krátké přísloví týkající se počasí.
    Březen, za kamna vlezem.
    Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři…….

    Tady se jedná o zvyky.
    Ahoj Eliška

  4. ANETKA Says:

    Tyo pranostiky si opisuju do tajného deníčku

Vložit komentář