Byť lidé všeobecně více slaví spíše Vánoce, pro Křesťany jsou důležitější Velikonoce. Na rozdíl od Vánoc však Velikonoce nemají jedno statické datum, ale obvykle se pohybují v rozmezí od 4. 4. do 8. 5. podle Gregoriánského kalendáře.

Proč tomu tak je? Trvalo dlouho, než se datum Velikonoc ustálilo. V prvním století se stále Velikonoce slavily různě. Lidé se hádali, zda Velikonoce slavit v den ukřižování Ježíše Krista anebo až v den zmrtvýchvstání. Pořádek tomu udělal až Constantin I., který v roce 325 svolal první nikajský koncil, na němž mimo jiné dostali Velikonoce datum. Nikajský koncil byl vůbec prvním ekumenickým koncilem.

Podle čeho nakonec získali Velikonoce datum?

Constantin I. se rozhodl následovat židovské tradice, jež slavili Velikonoce 14 dní po prvním jarním úplňku po dni jarní rovnodennosti (21. března). Na koncilu se domluvili, že křesťanské Velikonoce se nikdy nestřetnou s židovskou formou oslav tzv. Pesah. Na rozdíl od Židů, kteří tyto svátky slaví prostě přesně v daný den 14 dní po prvním jarním úplňku, Křesťané Velikonoce slaví až v neděli a pondělí. Díky tomu se datum Velikonoc pohybuje v rozmezí mezi 4. dubna až 8. května, čímž vzniká celkem 35 nejrůznějších variant.

Chaos se jménem Velikonoce

Velikonoční datum představuje celou řadu možností. Podle astronomického kalendáře má Velikonoce datum posunutý o dva dny, protože astronomický den rovnodennosti a následný úplněk, je o dva dny později (takto slavili protestanti v 18. a 19. století v Německu, Švédsku a Dánsku). Pravoslavná Pasha se pro změnu slaví až o týden, či ještě více později, může za to Juliánský kalendář, a tak zde nastává obdobný posun jako u Vánoc.

Velikonoční datum v roce 2012 a dále

· 2012 – 8. 4. a 9. 4.

· 2013 – 31. 3.

· 2014 – 20. 4.

· 2015 – 5. 4.

· 2016 – 27. 3.

· 2017 – 16. 4.

· 2018 – 1. 4.

· 2019 – 21. 4.

· 2020 – 12. 4.