Velikonoční zvyky
Velikonoce doprovází spousta různých tradic a zvyků, ty u nás ostatně vrcholí tradičně na Velikonoční pondělí, kdy se chlapci vydávají se svou pomlázku koledovat o vejce.
To, ale jak probíhají velikonoční zvyky v různých krajích je značně odlišné. Základ však zůstává, pomlázka, koleda, vejce a voda.
Pomlázka
Pomlázka patří mezi tradiční velikonoční zvyky. Lidé jí říkají různě, třeba: korbáč, koleda, mrskačka, mrskut, sekačka, pomihod, žíla, šlehačka, metla, švihačka, ale i jinak. Podle dřívějších zvyklostí ji musel umět uplést každý malý kluk. Muži se v pletení pomlázky předháněli. Pomlázka se tradičně plete z 3,8, 9 anebo 16 prutů. Ty pomlázky, jež byly obzvláště dlouhé (i 4 metry) mohly být upleteny nakonec až z 60 prutů. Velikonoční zvyky předurčovaly, aby se pomlázka pletla na Bílou sobotu, stejně jako se i v ten den měla zdobit velikonoční vajíčka. Žádná pomlázka se neobešla bez mašlí.
Mašle na pomlázce
Mašle na pomlázce se také řadí mezi starodávné velikonoční zvyky, jejichž prostřednictvím mohly dát dívky najevo mládencům, zda mají u nich nějakou naději. Když ráno šel mládenec na koledu, měl prázdný karabáč, ten nejlepší koledník v pravé poledne karabáč plný červených pentlí. Barvy mašlí totiž napovídaly, co si o něm dívky myslí.
· Červená – láska, náklonost
· Modrá – naděje na něco víc
· Žlutá – odmítnutí
· Zelená – sympatie, obliba
Velikonoční vajíčka
To, proč se o Velikonocích dávají za vyšlehání vajíčka, může být dnes jen tématem k dohadům. Říká se, že stejně jako vyšlehání dívek má představovat zdraví a krásu, tak vajíčka jsou symbolem života, takže představovaly dlouhý a zdravý život. Jenomže, kdo ví. V průběhu postního období se vajíčka jíst nesmí, takže je možné, že se lidé takto vajíčky dokrmovali. Vajíčka jsou velkým zdrojem potřebných bílkovin, a tak to mohl být i efektivní prostředek pro rychlý přísun potřebných bílkovin, kterých v době postu a v zimě bylo poskrovnu. Ať už tomu bylo jakkoli, dívky vajíčka různě zdobila a svému oblíbenci darovaly vždy to nejhezčí.
- žádný komentář »
- Kategorie: Hlavní kategorie
Velikonoční nápady můžeme chápat ze dvou úhlů pohledu. Někdo pod tímto slovním spojením vidí něco, co by mohl podniknout, kam by mohl vyrazit, jiný zase očekává tipy, jak neotřele dekorovat bydlení, aby navozovalo velikonoční atmosféru.






Velikonoční kraslice mají dlouhou historii. Vejce je totiž odpradávna symbolem zrození života a proto se kladla do hrobů zemřelých. Lidé věřili magické moci vajec a pomalovávaly je různými mystickými ornamenty. Dnes se sice od magie opustilo, ale vajíčka se barví nadále.
Lepení slámy- Vejce obarvíme a lepíme na ně slámu. Nejlepší je ječná, kterou po její délce nařízneme ostrým nožem, namočíme a rozžehlíme na proužky. Ze stébel trávy můžeme nastříhat různé obrazce a z nich pak sestavovat vzory. Vhodným lepidlem na přilepení je Klovatina nebo Herkules. Tato technika je všeobecně pracná, ale výsledek pak všichni obdivují.

















Velikonoční výzdoba je důležitou součástí velikonočních svátků. Něco je již napsáno v sekcích