Velikonoční tradice jsou vlastně činnosti, které lidé dělají na Velikonoce již po staletí a staly se z nich tradice. Mísí se s Velikonočními pranostikami, které jsou vysvětleny v samostatném článku.

Každý si asi s pojmem Velikonoce spojí Velikonoční pomlázku. Podle tradice ze 14.století manželé a milenci šlehali své milé manželky a milenky. Ten kdo časně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli. Uplést pomlázku měl v té době každý. Známe několik druhů, lišících se především počtem použitých proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12, případně jejich násobky, které vytvoří netradiční masivní pomlázky). Na konec pomlázky se vplétá barevná stuha. V pozdějších dobách tedy všichni muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby byly příští rok zdravé a stále mladé.

Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná. Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace. Jejich hlavní předností je, že na rozdíl od těch plných, se tak rychle nezkazí.

Barvení vajíček je se všemi dosud zmíněnými tradicemi pevně spojeno. Typickými barvami vajíček, která můžeme vykoledovat, jsou žlutá, zelená, červena a hnědá. A to z jasného důvodu- jedná se o přírodní barvy, díky nimž mohl každý doma vejce obarvit.

Přírodní barvy:

žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
červená: odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
světle zelená: lipový květ; kmín; šafrán
tmavě zelená: mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
fialová: lipový květ; kmín; šafrán
hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry

Velikonoční beránek je další z Velikonočních tradic. Je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich pastýř- židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. My se dnes můžeme jenom domnívat, zda si lidé mohli dovolit opravdové beránčí maso, které bylo v té době velice drahé, nebo zda pojídali pouze pečivo ve tvaru beránka. Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým dokem na Velikonoce v mnoha rodinách.

Velikonoční zajíček je poslední tradicí, kterou si v tomto článku zmíníme. Symbol je převzatý z Německa. Mnoha lidem asi přijde zvláštní, proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka. Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu. Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce. Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivanek.

Chcete koupit ostatním něco netradičního k Velikonocům 2010? Navštivte internetový obchod Škeble.cz a potěšte svoje okolí něčím neobvyklým.

Netradiční Velikonoční dárky najdete na www.skeble.cz.

Jíst se o Velikonocích musí, proto jsme pro vás připravili sekci Velikonoční recepty, kde najdete zajímavé návody na to, jak upéct či uvařit tradiční a netradiční pokrmy hodící se na velikonoční tabuli.

Již mnoho set let rodiny každým rokem připravují stejná jídla, která se v průběhu let stala tradicí. Velikonoční recepty vám pomůžou rychle najít a udělat pravá velikonoční jídla pro rodinu i pro sebe.

Velikonoční recepty:

Beránek
250 g polohrubé mouky, 150 g cukru, 130 g tuku (máslo, Hera), 3 vejce, asi 1/8 litru mléka, citrónová kůra, vanilka, tuk na vymazání formy

Tuk dobře rozetřeme, postupně přidáváme cukr, pak žloutky a třeme do pěny. Střídavé po lžících přidáváme mléko a mouku. Nakonec lehce vmícháme ušlehaný sníh. Formu dobře vymažeme a vysypeme moukou, naplníme těstem a zvolna pečeme.

Mazanec
500 g polohrubé mouky, 180 g cukru, 100g másla nebo tuku, 2 žloutky, 50g soli, citrónová kůra, 3/16 litru mléka, 1 lžička prášku do pečiva, 30 g droždí, 50 g rozinek, 30 g mandlí, 1 vejce na potření

Droždí rozmícháme se lžící cukru, přidáme trochu mléka a mouky a necháme vzejít kvásek. Do mísy dáme prosetou mouku, cukr, sůl, prášek do pečiva, citrónovou kůru, rozehřáté vlahé máslo a rozmíchané žloutky, přádáme kvásek a vlahým mlékem zaděláme těsto. Těsto důkladně zpracujeme vařečkou nebo hnětači. Potom přidáme rozinky a část spařených oloupaných a nakrájených mandlí. Dáme do tepla kynout. Po půlhodině znovu zpracujeme a postup opakujeme 3x. Po posledním vykynutí utvoříme bochánek a dáme jej na plech vyložený pečícím papírem. Potřeme rozšlehaným vejcem. Necháme ještě půl hodiny kynout, přitom mazanec několikrát potíráme rozšlehaným vejcem. Při posledním potírání jej nastřihneme uprostřed do kříže a posypeme zbytkem mandlí. Po deseti minutách vložíme mazanec do předem vyhřáté trouby. Pečeme asi 40 minut.

Jidáše
500 g polohrubé mouky, 100 g másla, 1/4 litru mléka, 50 droždí, 0 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 2 žloutky, strouhaná kůra, trocha soli, 50 g sekaných loupaných mandlí na posypání, 1 bílek na potření těsta

Droždí promícháme se lžící cukru, přidáme trochu mléka a mouky. Kvásek necháme vzejít na teplém místě. Do mísy dáme ostatní přísady, přidáme vzešlý kvásek a vypracujeme pružné těsto. Posypeme moukou, přikryjeme utěrkou a dáme na teplé místo kynout, až těsto zdvojnásobí svůj objem. Vykynuté těsto rozválíme na vále posypaném moukou a skleničkou vypichujeme kolečka. Přendáme na plech, ještě chvíli necháme kynout. Rádýlkem uděláme rýhy, potřeme rozšlehaným bílkem s troškou mléka a posypeme mandlemi. V předehřáté troubě upečeme dorůžova. Jidáše se tradičně podávají čerstvé a s medem.

Houbová velikonoční nádivka
2 rohlíky , 1 žloutek, sníh z 1 bílku, 250 g žampionů , 2 lžíce másla, mléko , petrželová nať, sůl, pepř.

Očištěné a na plátky nakrájené houby podusíme na 1 lžíci másla 20 minut. Druhou lžíci másla rozetřeme se solí a žloutkem. Přidáme rohlíky navlhčené v mléce a vymačkané dušené houby, nasekanou petrželovou nať, pepř a nakonec sníh z bílku. Nádivkou naplňujeme kuře, ale pozor - kuře příliš nepřeplňujte, protože během pečení houbová nádivka nabyde.

Jarní nádivka s bylinkami
1 chlebíčková veka, 5 vajíček, 250 g uzeného masa, 500 g vepřové plece, 1/4 l mléka, petrželka, nasekaná kopřiva, sůl a pepř, máslo.
Postup přípravy

Veku nakrájíme na kostičky, zalijeme mlékem, v němž jsme rozšlehali žloutky a necháme chvíli rozležet. Vepřové maso uvaříme zvlášť, zároveň vaříme i uzené maso a po vychladnutí jej nakrájíme nadrobno. Bylinky nasekáme, kopřivy před přípravou spaříme horkou vodou. Kostičky veky, maso i bylinky smícháme, mírně osolíme a opepříme. Bílky ušleháme na tuhý sníh a vmícháme do směsi. Pekáč silně vymastíme máslem, nádivku do něho rozložíme a urovnáme, povrch, pokapeme ještě máslem a upečeme v předehřáté troubě dozlatova.

Znáte další zajímavý velikonoční recept? Pošlete nám ho či ho přidejte do komentářů pod tuto stránku.

Chcete koupit ostatním něco netradičního k Velikonocům 2010? Navštivte internetový obchod Škeble.cz a potěšte svoje okolí něčím neobvyklým.

Netradiční Velikonoční dárky najdete na www.skeble.cz.

Velikonoční nápady můžeme chápat ze dvou úhlů pohledu. Někdo pod tímto slovním spojením vidí něco, co by mohl podniknout, kam by mohl vyrazit, jiný zase očekává tipy, jak neotřele dekorovat bydlení, aby navozovalo velikonoční atmosféru.

Pojďme se podívat na obě dvě varianty, začneme tou první. Mnoho jsme toho popsali v článku o velikonočních pobytech. Lidé stále častěji vyráží na dovolenou v období Velikonoc, aby si užili exotiky, odpočinuli si v přírodě či relaxovali při masážích či v lázních. Pokud ale dostanete jiný nápad, kam se vypravit či co vidět o Velikonocích, určitě se nemusíte řídit pouze tím, co jsme až doposud napsali. Budeme rádi, když se pak se svým nápadem podělíte a pošlete nám ho či napíšete do komentářů pod tento článek.

Co se ozdobení interiéru týče, přinášíme vám také neotřelé Velikonoční nápady. První z nich je velikonoční věnec. Lidé často dělají vánoční věnec, ale neuvědomí si, že i na Velikonoce mohou jeden vytvořit. Místo sušeného ovoce lze pověsit či připevnit obarvené kraslice.

Pokud vlastníte zahradu, můžete namalovat kraslice, navléknout je na stužku a pověsit na keř či strom před váš dům. Pokud se bojíte, že by praskly, můžete si je vyvěsit i domů, do některého z pokojů.

Pěkným nápadem jsou i velikonoční košíčky z pedigu, které nám zaslala naše čtenářka (děkujeme).

Nejen rodiče a dospělí mohou vytvářet dekoraci do bytu. Nejen tento nápad je vhodný i pro menší. Stačí, aby rodič nakreslil beránka na tvrdý papír. Dítě ho poté vystřihne vybarví. Až bude hotové, na tělíčko se přilepí vlna či kosmetická vata a výrobek je hotový. Vystavit si ho můžete kam budete chtít.

Máte rádi Velikonoční dekorace? Navštivte internetové papírnictví KupZde.cz, ve kterém si můžete levně pořídit ozdoby, velikonoční vajíčka, věnce, kuřátka a další výrobky, které na Velikonoce vyzdobí váš dům či byt.

Vstupte do obchodu zde.

Velikonoční dekorací můžeme nazývat všechno, co děláme proto, abychom změnili atmosféru a vzhled domu, zahrady, či bytu tak, aby to vypadalo jako o Velikonocích. Jako první si asi každý představí velikonoční malované kraslice.

Velikonoční vajíčka jako velikonoční dekorace jsou častou odměnou koledníků a každá správná rodina jich má na Velikonoce zásobu. Tradice malování je v České republice zakořeněná asi nejvíce v porovnání s ostatními evropskými státy. Vejce můžeme vyfouknout či jenom uvařit natvrdo. Nejdůležitější ale je, jak je omalujeme či nazdobíme. Malovat vajíčka můžeme mnoha způsoby, nejčastějším jsou jednobarevné pestré barvy. Existuje ale mnoho technik, jak vajíčka vyzdobit. Více o nich nalezete v sekci Velikonoční kraslice.

Velikonoční beránek byl symbolem pro člena Božího stáda, o něž se stará pastýř- židovský Bůh. Dnes se beránek každým rokem peče v mnoha rodinách. Často se dělá z třeného těsta a nabízí se návštěvám, koledníkům a členům rodiny na velikonoční svátky. Čtěte více v kategorii Velikonoční recepty.

Velikonoční zajíček je další možnou dekorací na Velikonoce. Tato tradice je původně z Německa. Fakt, že králíček nosí vajíčka, vznikla pravděpodobně kvůli tomu, že se zajíci v zimě vyskytovali v blízkosti lidských obydlí a hledali potravu. Velikonoční zajíček se dá koupit buď čokoládový nebo vycpaný v obchodě. Ti zdatnější si ho můžou vyrobit z papíru.

Vyrobit také můžete Velikonoční věnec. Buď si můžete objednat kurs, kde vás naučí, jak správně věnce dělat, a nebo vše okoukáte z obrázků třeba v sekci Velikonoční nápady. Věnec se může dělat z různých materiálů, častou dekorací jsou vajíčka a rozkvetlé květiny.

Kdo umí háčkovat, určitě by měl zavítat do naší sekce o Velikonočním háčkování. Právě tyto ornamenty mohou být výbornou dekorací právě k vám domů. Jestliže si rozumíte s vařečkou, doporučujeme navštívit sekci Velikonoční recepty. Když něco pěkného upečete, vystavte si to pěkně tam, kde to návštěvy uvidí. I to je považováno za dekoraci.

Znáte nějaké další Velikonoční dekorace? Podělte se s ostatními. Pošlete nám je nebo přidejte komentář pod tímto článkem nebo nám je pošlete.

Chcete koupit ostatním něco netradičního k Velikonocům 2010? Navštivte internetový obchod Škeble.cz a potěšte svoje okolí něčím neobvyklým.

Netradiční Velikonoční dárky najdete na www.skeble.cz.

Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle víry křesťana došlo třetího dne po ukřižování. Dnes už víme i přibližný rok, kdy k této události došlo: 30 či 33.

Velikonoce se slaví každým rokem trochu jindy, jelikož svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Radovat se tedy můžeme v březnu či dubnu. Velikonoční oslavy jsou také jakýmsi přivítáním jara.

Zajímavostí je, že datum Velikonoc bylo určeno až roku 325 na 1.nikajském koncilu. Dny před Velikonocemi mají vlastní názvy. Jako první je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Více o nich se dozvíte v sekci pranostik.

Za Velikonoční symbol je považován beránek, který v židovské tradici představoval Boží stádo, které vede Hospodin. V dnešní době můžeme vidět především pečené sladké beránky, které se jedí na Velikonoce. Dalším symbolem je kříž, jelikož Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Zapomenout bychom neměli ani na nejčastěji se objevovaný motiv Velikonoc- vajíčko. Jedná se symbol nového života, plodnosti a vzkříšení. Lidé je podle tradice malují.

Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, přesto se v Čechách usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Hned ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po sousedstvích a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Při tom říkají různá říkadla. Zajímavé koledy naleznete zde.

Velikonoce jsou v poslední době i komerčním svátkem. V obchodech lze najít čokoládové zajíčky a vajíčka dlouhou dobu ještě před tím, než muži vytáhnout své pomlázky.

Chcete koupit ostatním něco netradičního k Velikonocům 2010? Navštivte internetový obchod Škeble.cz a potěšte svoje okolí něčím neobvyklým.

Netradiční Velikonoční dárky najdete na www.skeble.cz.